Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obrazek

Nynější budova školy ve Staré Vodě je stará více než 100 let, škola v obci byla nejprve vandrovní /neměla stálou budovu/, později se vyučovalo v čp. 20 a 88.

Obec Stará Voda /Altwasser/ je uváděna v historických pramenech již v roce 1380. Obyvatelstvo obce se živilo hlavně zemědělstvím, později jezdilo za prací do Mariánských Lázní.  V roce 1896 měla obec čistý výtěžek 9676 zlatých 83 krejcarů a byla na panství Kynžvart druhou   nejbohatší obcí.  Ve Staré Vodě bylo 5 hospod, 2 skladiště piva, 5 potravinářství, 2 uzenářství, 4 obuvníci, 2  krejčí, holič, mlékárna, zámečník, kovář, 2 pily, sklářská továrna a autoprovoz.

dsc_0244.jpgVíce o historii obce se dozvíte : zde. Nynější školní budova  (čp.125, foto vlevo) byla postavena v roce 1890 / 28. 4. - 4. 9. 1890/. Měla dvě velké školní třídy a byt pro učitele. Až do roku 1869 měly v obci děti vandrovní školu, která se střídala dvůr po dvoru. Nejstaršími známými učiteli byli Kriegelstein a Gangl. Později byly třídy trvaleji v domech čp.20 /na prvním obrázku nahoře druhý vlevo/ a čp.88 /na obrázku dole/, který sloužil do roku 1893 jako škola, později tu bydlel Obrazekobecní a policejní sluha, po r. 1945 zde byla pošta a nyní se zde nachází obecní úřad a knihovna. Plán obce s vyznačením budov školy je uveden:  zde. Vrchní učitel Adolf Engelhardt učil v letech 1869-1910 a zároveň dělal písaře obci. Po něm učil v letech 1910 - 1926 Adolf Wiblinger a posledním německým učitelem byl Josef Girschick v r.1926 až 1946, byl také dirigentem  pěveckého spolku, který vznikl v r. 1919 /podle Ing. R. Švandrlíka a Z. Buchteleho/. Vlastní školy měly také obce ležící ve správním území Staré Vody: v  Sekerských Chalupách budovu postavenou z peněz obyvatelů v r. 1880 (dnes čp.42/, ve  Vysoké  již v r. 1836 přízemní kamennou budovu a  v r.schule.jpg 1880 dvojtřídku/, v Jedlové jednotřídku /v čp. 9 u Johanna  Lennarta /, v Novém Mohelně  vlastní školu v letech 1896 – 1940, v Slatině  /1894 – 1946 školu s  kuchyní v čp. 4./ Mapa škol v okolí Staré Vody je zde.Dvojtřídní škola ve Staré Vodě sloužila původně pro potomky německého obyvatelstva /kronika školy se nedochovala/, vyučovat  v českém jazyce začal poprvé vyučovat Christof Hautmann dne 5. 1. 1925, výuka probíhala 3 hodiny týdně v odpoledních hodinách v budově místní obecné školy, ale tato forma výuky se dlouho neudržela. Česká škola se otevírá až po skončení II. světové války -  6. prosince 1945 - řídící učitel Josef Vopátek. Jednotřídní smíšená škola tehdy vyučovala předměty občanská nauka, čtení, psaní a cvičení řeči, sloh, mluvnice a pravopis, prvouka, vlastivěda, počty s naukou o tvarech měřičských, kreslení, psaní, zpěv, tělesná výchova, chlapecké a dívčí ruční práce/vyučovala Gabriela Danihelková/. ObrazekDětí rychle přibývalo: školní rok zahajovalo 12 žáků a končilo  dne 21. června 1946 již 32 dětí, další školní rok je již škola dvojtřídní. Josef Vopátek učil děti do konce školního roku 1956/1957. Po odchodu Josefa Vopátka se ředitelé ve škole Stará Voda střídali, dlouhodoběji řídili školu Václav Dolenský /1971-1980/, Vlasta Fenclová /1981-1987,1993-2003/ Božena Kožíšková /1987-1993/ a Martin Vlasák, který nastoupil do funkce ředitele v roce 2003 a setrval v ní dosud.  V roce 1973 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce školy, žáci v tomto roce dojížděli do Lázní Kynžvartu.  

Mateřská škola se otevírá 1. října 1946 v  budově bývalého obuvníka č.p. 154, v l. patře, kde byl v létě zřízen žňový útulek - první učitelkou byla jmenována Eva Vilímová. Provoz ve školní družině začíná 1. září 1967 /vychovatelka Zdeňka Horová/. Ve školním roce 1996/1997 byla provedena integrace ZŠ a MŠ,  mateřská škola spolu se školní družinou je umístěna v přízemí budovy. Od školního roku 1997/1998 je základní škola jednotřídní. Od 1. 1. 2003 je škola příspěvkovou organizací Obce Stará Voda.V současné době vyučují na základní škole Martin Vlasák /ČJ, M, HV, AJ/ a Jana Pönitzová /PČ, VV, TV, PrV/. Jména učitelů ZŠ a MŠ od roku 1945 najdete zde. 

Jak vypadala naše stará škola? Dvojtřídní škola ve Staré Vodě v letech 1893-1946 měla stejné dispozice jako ta dnešní, pouze v přízemí místo nynější mateřské školy a družiny byl byt učitele, v přízemí byla rovněž tělocvična a v prvním patře obě třídy a kabinety. Jak mohla vypadat jednotřídní škola ve Staré Vodě v letech 1869 - 1893 si můžeme jenom domýšlet, podrobnější záznamy o ní se nedochovaly. Typickou jednotřídní venkovskou školu té doby s bytem učitele lze najít v některých venkovských skanzenech. Školu většinou tvořila vstupní místnost, třída se školskými lavicemi /foto/, katedrou učitele, tabulí a školskými pomůckami. Kabinetem byla jedna z dalších komor, k bytu učitele patřila komora a zadní část chodby s ohništěm pro přípravu stravy a otvorem kamen, které sloužily k vytápění třídy. Místnost byla nejen soukromou místností, ale také pracovnou učitele. Takto vypadala např. škola ve Valaské Dubové na Slovensku, která byla postavena v roce 1755, nyní je umístěna ve skanzenu v podtatranské Pribilině.

Obrazek

Školní budovy před dvěma sty lety: V době kdy školy spravovala vrchnost bývaly školy chatrné, učebny byly nízké, špinavé a zakouřené z velkých kamen, často neměly dřevěnou podlahu ani dlažbu. Mnohé se podobaly spíše pastouškám, někdy učitel musel bydlet ve třídě, když jeho byteček nepostačoval pro jeho rodinu. Ve škole pobývala i kuřata, housata, kůzlata či podsvinčata, dlouhá chvíle ve škole pak byla přerušena, když přišly slepice s kuřaty do třídy a sbíraly drobty. Střecha školy byla často děravá. Až po převzetí školy obcí začaly se stavět lepší školní budovy. Výuka ve staré škole: Na školách se učilo hlavně přes zimu, protože od jara do podzimu se muselo pracovat na polích. Když rodiče potřebovali pomoc na poli nebo v lese, do školy děti nepustili. Učitel je pak vyvolával a nechával je odříkávat zpaměti věci, kterým nerozuměly. Žádný systém výuky neexistoval, každý učitel si učil podle svého. Před učitelem neměli rodiče žádnou úctu, vždyť je pouze nutil biflovat. Není divu, že mnozí sedláci považovali chození dětí do školy za ztrátu času. Tehdejší tresty ve školách: Tresty pro nezbedy byly v té době kruté a vynalézavé. Učitel často dával rány do zad, na zadek, na ruce, používal lískovku a březové pruty nebo zdobil žáky obrazy osla, vepře, vola, berana. Klečelo se na kolenou za trest na holé zemi nebo na žašpičatělém dřevě, či na pytlíku kaménků . Jindy musel žák stát na jedné noze a v ruce držet knihu či kámen. Když stoupl na obě nohy, byl bit. Někteří učitelé používali u hlučných žáků kolíčky, které jim strkali mezi zuby. Lajdákům, kteří usnuli, se lila za krk studená voda. Nejmladší žáci, kterým se učitel nemohl věnovat, se často hašteřili, učitel pak táhl uličníka za dveře a když se bránil, uštědřil mu do hřbetu několik ran. Není divu, že žáci raději chodili "za školu". Podle R. Švandrlíka: Z historie školství, více se dočtete: zde.

Obrazek

O ředitelích škol: V době Rakouska-Uherska byla škola 1. stupně označována obecnou školou a její ředitel byl nazýván řídící učitel. Jeho hlavní povinností bylo učit a řídit výchovně vzdělávací proces. Řídící nebyli tak zatíženi administrativou jako dnes, vyučovací povinnost měl  stanovenou na 30 hodin týdně. Při jmenování ředitelů se dodržovala zásada seniority, bralo se v úvahu odborné hodnocení a jeho služební stáří, dbalo se na to, aby ředitel byl důstojného, až impozantního vzhledu. Na starých snímcích profesorských sborů bývá proto na první pohled patrné, kdo je ředitelem. Po vzniku samostatného Československa se ředitelská místa obsazovala konkurzy, v nichž byl brán zřetel na zkušenosti a kvalifikaci kandidáta,  rodinné poměry, obtíže jeho dosavadní služby a zdravotní stav. Ředitel vykonával i správu nad školní budovou, pokud mělo být cokoliv opatřeno po stránce stavební, měl povinnost obrátit se s žádostí na zřizovatele školy. Na jednotřídkách a dvoutřídkách učil ředitel 22 hodin týdně /čerpáno z Učitelských novin č. 9/2007 článku Postavení a povinnosti ředitele školy - autor František Morkes/.

 

Důležitá data historie:

1380 – první zmínka o obci Altwasser /Profous A.: Místní jména v Čechách/

1712 – založení kaple Sv. Anny ve Staré Vodě

1826 - dostavba „Císařské silnice“ do Velké Hleďsebe /Metternich/

1869 – škola v domech čp. 20 a 88 /konec tzv. vandrovní školy/

1872 – dokončení nádraží „Königswart-Sangerberg“,  trať Mar. Lázně – Cheb

1890 – dostavba školní budovy čp. 125, zahájení výuky v německé škole

1946 – odsun německého obyvatelstva  Staré Vody

1945 – 6. prosince začíná vyučování v českém jazyce

1946 – zahájení výuky v MŠ v čp. 145

1960 – vznik okresu Cheb,spojení Staré Vody a Vysoké

1976 – otevření školní družiny při ZŠ

1996 – integrace MŠ a ZŠ do budovy čp. 125

2003 – založení příspěvkové organizace ZŠ Obcí Stará Voda

 

Náhledy fotografií ze složky Historické fotografie

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA